Minimální mzda stále nezajišťuje důstojný život, uvedl odborář a socioekonomický analytik Ján Košč z Asociace sociálně-ekonomických analytiků. Od ledna stoupla minimální mzda na 700 eur měsíčně na 4,023 eura za hodinu.
Pokud by nedošlo k dohodě mezi Konfederací odborových svazů a zaměstnavateli, výše minimální mzdy by se stanovila na 691 eur podle vzorce v zákoně.
„V první řadě jsme se dokázali dohodnout bez jakýchkoli politických vlivů. V nejbližší době vidím jako důležité otevírat koncept důstojnosti v rámci diskusí o minimální mzdě a začít seriózně hovořit o takzvané důstojné minimální mzdě,“ uvedla Monika Uhlerová, prezidentka Konfederace odborových svazů.
Koupěschopnost je jedna z nejnižších
Slovenská minimální mzda je nejen jedna z nejnižších v EU, ale i její koupěschopnost je jedna z nejnižších, upozornil Košč na základě analýzy minimálních mezd v EU, kterou vydal německý institut ekonomického a sociálního výzkumu WSI Nadace Hanse Böcklera.
Minimální mzda SR je pátá nejnižší z porovnávaných zemí EU, upřesnil analytik podle srovnání nominální hodinové minimální mzdy. Z hlediska výkonu ekonomiky a přidané hodnoty SR předbíhají i země, které jsou na tom hůře než Slovensko.
Doběhly nás Severní Makedonie a Srbsko
Avšak na základě výše hodinové minimální mzdy, upravené přes paritu kupní síly (PPS), čili při zohlednění koupěschopnosti v jednotlivých zemích se výše minimální mzdy (4,25 eura) propadla ještě více a letos je druhá nejhorší, před Bulharskem (4,12) eura), upozornil odborář.
Slovensko v hodinové minimální mzdě v paritě kupní síly ze zemí mimo EU doběhly také Severní Makedonie (4,74 eura) a Srbsko (4,21 eura).
„Veřejná diskuse o mzdách je zde zásadně špatná,“ zhodnotil Košč.
Uvedl, že v posledních letech je výpočet parity kupní síly pro Slovensko zpochybňován z důvodu změny ve výpočtu.
Analytik dodal, že i kdyby se vzali v úvahu výpočty Institutu finanční politiky, o jak velkou odchylku by mohlo jít, tak lze předpokládat, že propad Slovenska v žebříčku by nastal i tak a místo druhého místa by SR byla na třetí až čtvrté příčce.
Z analýzy institutu Nadace Hanse Böcklera vyplývá podle Košče i fakt, že ačkoli při růstu minimální mzdy na Slovensku zněly výstrahy, že podíl minimální mzdy na průměrné mzdě naroste na rekordní a neudržitelné hodnoty, tak ani v podílu minimální mzdy na průměrné mzdě, ani v podílu minimální mzdy na mediánu ČR nevyčnívá.
Studie se věnuje také růstu reálných mezd v EU. Slovensko je v první trojici zemí, kde došlo k poklesu reálných mezd. Na Slovensku klesly o 3,4 procenta, v Česku o 6,2 procenta a v Estonsku o 6,7 procenta, uzavřel Košč.
