Podle hlavního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny probraly ukrajinské síly strategickou iniciativu. Přiznává, že Rusové kladou silný odpor.
Někde se denně posunou o 1200 metrů, jinde o 800 metrů. Pokud zlomí první a druhou linii obrany, už v srpnu by se ukrajinská armáda podle některých expertů mohla ocitnout před branami – nebo přesněji na dostřel – Mariupola.
To, zda a jak rychle se ho však Ukrajincům podaří osvobodit, závisí podle analytika a plukovníka Ozbrojených sil Ukrajiny v záloze Romana Svitana od dodávek nových zbraní a zejména amerických stíhaček F-16.
„Když na podzim dostaneme letadla, osvobodíme Mariupol. Držet ho pro Rusy je z vojenského úhlu pohledu nemožné. (…) Mariupolčania se domů vrátí do konce roku,“ řekl Youtube kanál Fabryka Novyn.
To, že s přiblížením se k městu počítají i Rusové, může naznačovat ohlášená evakuace. Ještě v květnu poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko upozorňoval na to, že okupanti ve městě posilují obranné pozice. U mostů přes řeky Kalčyk a Kalmius například postavili kulometná hnízda.
„Vše ostatní ve městě jakoby zamrzlo. Všichni očekávají naši protiofenzívu,“ řekl.
U Mariupoli do měsíce?
Dnes podle Andrjuščenka okupační administrativa vypracovává plán, jak evakuovat sebe i ty lidi, kteří projeví zájem o to, aby je převezli na území pod ruskou kontrolou. Během první vlny mají lidi odvážet do Novoazovska, který je okupován od roku 2014. Pokud by se Ukrajinci přiblížili ik Novoazovsku, druhá vlna evakuace údajně počítá s přesídlováním lidí do ruského Taganroga.
„Nechápu, jak chtějí odvážet tak velký počet lidí, a kde je umístí,“ okomentoval Andrjuščenko pro Kanál 24.
V souvislosti s ukrajinskou ofenzívou se objevují i spekulace, že okupační síly do Azovského moře stáhují část flotily z Kaspického moře.
„Námořníci mu říkají umyvadlo,“ řekl s tím, že Rusové se spíše budou snažit rozmístit příslušníky flotily na základnách v Mariupoli i Berďansku. „Naznačuje to, že se v nejbližší době připravují na obranu. Pro nás je to pozitivní signál. Protože Rusové sami prognózují, že naše jednotky v blízké době přijdou k Azovskému moři. Stane se to během měsíce,“ doplnil.
Ukrajinci roztahují frontu nad Tokmakem
Dnes je ukrajinská armáda od Mariupola vzdálena zhruba 80 kilometrů. Podle analytiků se její vojáci potřebují dostat například přes ruskou linii na vyvýšenině u Staromlynovky, kde mají Rusové rozmístěné dělostřelectvo.
Ukrajinci usilují frontu roztáhnout i nad městem Tokmak, kde mají Rusové hned několik linií obrany. Podle investigativní platformy Bellingcat si tam nově vybudovali umělou přehradu.
Svitan ale tvrdí, že armáda se Tokmak pravděpodobně pokusí obejít ze dvou stran: z východu a západu. Rusy by tím dostala do tzv. Rusů. operativního obklíčení a ruské jednotky by musely popřemýšlet, zda se stáhnou, nebo budou riskovat, že se ocitnou v kotli.
Převzali iniciativu
To, zda se Ukrajinci už v horizontu týdnů opravdu objeví na dohled Azovského moře, ukáže až samotný vývoj na frontě.
Hlavní zprávou dne v Ukrajině jsou zatím slova hlavního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného, že ukrajinské síly probraly strategickou iniciativu. Rusové podle něj kladou silný odpor, ale zároveň nesou velké ztráty a na pozicích usilují udržet zejména masivním zaminováváním terénu.
Probrat iniciativu v jazyce armády znamená, že jedna ze stran útočí, zatímco ta druhá útoky odráží a nemá dostatek sil na protiútok.
V uplynulých dvou týdnech to bylo vidět na úseku fronty od Stepového jižně od Záporoží až po Krasnohorivku u Doněcku, kde se Ukrajincům podařilo získat několik pozic, které nekontrolovali od roku 2014, a také u Bachmutu.
Každý metr získaný krví
Ukrajinci si ale všímají i jiné Zalužního prohlášení. V nedávném rozhovoru pro deník Washington Post řekl, že „ho štve“, když slyší, jak na Západě komentují, že ofenzíva začala pomaleji, než se očekávalo. Podle generála se jeho vojska posouvají vpřed, i kdyby mělo znamenat, že se denně posunou o půl kilometru. Také prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro BBC odkazoval, že ukrajinské ozbrojené síly se budou posouvat tempem, jaké samy uznají za vhodné.
„Tohle není show, na kterou se bude dívat celý svět a ve které se přijímají sázky, nebo něco podobného. Každý den, každý metr je získán krví,“ cituje Washington Post Zalužného.
Top generál připomněl, že k tomu, aby ofenzíva pokračovala rychleji, potřebuje Ukrajina více zbraní a také získat vzdušnou převahu. Slíbené americké F-16 však podle nejoptimističtějšího scénáře dorazí až na podzim.
Zalužnyj tím nepřímo vzkázal, že se ukrajinské plány realizují i bez nich ai proto Ukrajinci nepostupují tak, „jak by si účastníci a pozorovatelé show přáli“.
To, že jsou boje na jihu Ukrajiny drastické, dokazují videa samotných vojáků či záběry z dronů, na kterých ukrajinští vojáci padají do pastí ruských min.
Hlavní seržant 47. samostatné mechanizované brigády Magura Valerij Markus v nedávném videu popisoval, jak vojáci museli přečkat noc v zákopu svého protivníka – a spát na mrtvolách ruských vojáků.
Lineární tempo neexistuje
„Jsem vždy zastáncem toho, abychom nepřítele nepodceňovali a promiňte za neformální výraz: nepouštěli si houbu na špacír. Jsem opatrně optimistický, ale garance nám nikdo nedal,“ zhodnotil vývoj na frontě pro Rádio Svoboda veterán Jevhen Dykyj.
Připomněl, že lineární tempo posouvání se ve válce neplatí. „Rusové mají tři nepřátelské linie obrany a za nimi je prázdno. Když ty tři linie prolomíme, dál to pojede rychlostí vlakového expresu. Když je neprolomíme, o tempu posouvání nebude ani řeči,“ poznamenal.
Dnes je podle něj ofenzíva ve stádiu, kdy armáda „metodicky rozebírá“ první linii ruské obrany, a to po celé šíři fronty.
Podle veterána mají ozbrojené síly šanci dostat se ke druhé linii do dvou-tří týdnů. Zároveň se ukáže, kolik Rusům zbylo rezerv. Posuny ale zpomalují dvě věci: rozsáhlá minová pole, která Ukrajinci musí prakticky rozminovávat pod ostřelováním, a ruské letectvo. Rusové dnes v povětří mají zhruba desetkrát více sil než Ukrajinci.
Dykyj připomněl, že žádná armáda dosud do ofenzívy nešla, aniž by zajistila pěchotu vzdušnou převahou. „U nás je situace opačná. V teorii je to nemožné. Naši kluci a holky to ale dělají. Vykonávají úkoly, pod které by se nepodepsala žádná armáda NATO,“ řekl.
Ukrajinci na levém břehu Dněpru
Dykyj ve vysílání poukázal i na to, že odkdy Ukrajinci loni v listopadu osvobodili Cherson, se jejich speciálním silám dařilo pracovat i na levé straně Dněpru.
Fungovali podle něho způsobem partyzánských průniků a podařilo se jim vytvořit tzv. šedou zónu, tedy zónu, kterou nekontrolovala ani jedna z bojujících stran. Poté, co Rusové odpálili Kachovskou přehradu, se postup Ukrajinců pravděpodobně na čas zastavil.
Jakmile podle Dykého voda opadla, část území na levé straně se podařilo získat ukrajinským oddílem. Ruské jednotky po stržení přehrady totiž narazily na problém: voda z přehrady zatopila nejen jejich zákopy, ale také techniku.
Dykyj však připomněl, že ačkoli voda ustoupila, prostorem se nemůže posouvat těžká technika, protože by zapadla do bahna. Gro operace proto zřejmě leží na pěchotě.
Jeden z plánů ukrajinské armády v ofenzivě mohl vypadat i tak, že si v Chersonské oblasti vytvoří můstek pro těžkou techniku a dostanou se do poloprázdného ruského tylu. Rusové jim však operaci u Chersona zřejmě znemožnili odpálením přehrady.
Přesto se ukrajinským speciálním silám dařilo vyloďovat na levém břehu. Krytí jim poskytoval zničený Antonivský most v Chersonu. Britská rozvědka si všímala, že od 27. června se na levém břehu zintenzivnily boje. V pátek však Rusové po jižní straně mostu udeřili balistickou raketou Iskander.
Institut pro výzkum války píše, že rozsah škod útoku prozatím není jasný.
Podle některých informací měli Ukrajinci na levém břehu v Chersonu zhruba 70členný tým lehké pěchoty.
